Wolf's team ...? Yes !!!! - 1 part

2. října 2011 v 16:10 | Marley G!RL |  Fan Fictions
1.kapitola - Špatná aneb dobrá zpráva...?

Žila jsem se svým bráchou Jacobem v takové malé červené chatičce. Byl tam i můj otec s mou ségrou. Moje sestra Rachel se vdala za Paula, kluka, kterého nejvíce ze všech nenávidím. Nechápu, co na něm vidí. No co, je blbá.
Mávla jsem rukou a šla si udělat snídani. Emco cereálie s mlékem byly výtečné.
Po škole jsem jela autem domů. Tam mne čekalo překvapení, ehm, tedy nás.
,,Molly?" pozvala mne Rachel na dort, který nyní koupila. Všichni seděli, zářili štěstím, hlavně Paul. Zrudla jsem jako západ slunce.
,,Jsem těhotná" zašeptala mi do ucha. Panebože, panebože! To snad ne, zrovna s tímhle troubou!
Vycenil jsem na něj zuby. Dělal si z toho legraci - ovšem Jacob se svou Renesmee ne, ti jen mlčky sledovali, co se nyní odehraje.
Sedla jsem si a líně se pustila do dortu. Totéž udělali i ostatní.
,,Tak co?" řekla když ostatní šli domů, včetně Paula.
,,Z významného hlediska usuzuji, že by, že by" pak jsem zmlkla. ,,Myslela jsem si, že ti to udělá radost a ty ses teda předvedla" z očí mé sestry začaly téct slzy.
,,To né, je to úžasná novina, jen jsem si na to nemohla zvyknout, byla jsem v šoku, omráčená, jen tak dál, gratuluji, ať máte kupu dětí" předstírala jsem radost.
,,Vážně?" přesvědčilo jí pouze mé přetvařování.
,,Jo, jen tak dál" sestra mne po téhle větě, která mi vyklouzla s pusy obejmula. ,,Mám tě ráda sestřičko, strašně moc" a vlepila mi na čelo pusu.
Po té jsem se zavřela do pokoje. Z očí mi kapaly slzy, jelikož jsem si říkala, že to už nebude má sestra. Prostě zmizí. Nebudeme chodit ven, blbnout jako prvňačky. Vždycky jsem z rodiny měla to nejhorší. Tak se třeba podívejte na to jméno: Molly!
Chtěla bych se jmenovat Shakira, Lucy, Kate, nebo Amber. Molly, to už je přehnanost.
Vyskočila jsem z okna a běžela na pláž. Začalo pršet. Bylo mi takové vedro, že jsem ze sebe sundala mikinu. Sakra, to je ale horečka!
La Push byla opuštěná. Kdo by tam byl v dešti? Jedině já jsem ten pošuk, nejhorší stvoření na celé planetě.
Skočila jsem do jezera v dešti. Asi se nachladím, ale nic se nstane. Nikdo se o mne nebude zajímat. Plavala jsem sem a tam, až se ozval blesk. Ten mne tak vylekal, že jsem utekla zpátky na pláž. Mé tělo se začalo třást. Utíkala jsem, až se ze mne stvořil vlk, bílý jako šlehačka. Dobré přirovnání, co?
Zavyla jsem, vydávala jsem štěkot. ,,ňuf, ňuf...auuuuuuuuu!" ozývalo se z té bouře. Nikdo se neozval. Prchla jsem tedy do nitra hlubokého lesa.
Tam jsem lehla u pařezu a usnula. Má mysl se ponořila do oné hluboké tmy a v hlavě se mi ozývaly znémé hlasy.
Pokračování příště
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama